Oddanost

07.01.2021

Oddanost

Při zahájení mého posledního kurzu One Braine na Novotného lávce v Praze oznámila naše dlouholetá lektorka Carol Hontz ztichlému sálu, že odchází. Její mise končí, vrací se do USA. Bylo to jako studená sprcha a ona jistě zaznamenala projevy našeho znepokojení. Zřejmě proto rychle dodala, že nezůstaneme sami, přijede nová lektorka, která je kineziologii One Braine velmi oddaná. Tehdejší kurzy měly velmi kvalitní překladatelku, sama je kinezioložkou, takže po odborné stránce věděla, co říká. Ale uvažoval jsem, zda má slovo oddanost v americké angličtině stejný význam jako v českém jazyce. V našem pojetí je totiž oddanost dost problematickou záležitostí, zavání časy minulými. Oddaný mohl být nějaký sloužící, který byl připraven pro pána obětoval svůj život.

Co je to vlastně oddanost? Člověk oddaný má vůči někomu a něčemu bezvýhradně kladný vztah. Můžeme však absolutně akceptovat nějakého člověka? Vždyť každý z nás je nedokonalý již z lidské podstaty. Lze takto bez výhrad přijímat nějaký názor, postoj, myšlenkový koncept? I ten je nutně poznamenán lidskou nedokonalostí a sklonem k chybám. Některé koncepty mají dokonce zločinný charakter. Jsem poválečná generace a viděl jsem v dobových snímcích, jak německá mládež směrem k vůdci volá "Tobě náležíme!". Asi nelze mít mladému člověku za zlé, že nechápe podstatu věci. Pokud někomu náležím, jsem otrok, člověk nesvobodný. Z takové oddanosti mám strach, zavání fanatismem. Fanatik je člověk horlivý, vášnivě a slepě zaujatý. S projevy oddanosti se však můžeme setkat i v moderní době, která rozbila stará myšlenková schémata.

Náš region je spojen se systémem Jóga v denním životě. Mezi jogíny se traduje, že byl vytvořen svámím Mahéšvaránandou na Kopné, to je místní kopec nad Podkopnou Lhotou. Návštěva svámího je u nás vždy událostí a poutá k jeho osobě mnoho příznivců. Účastnil jsem se setkání, které proběhlo ve Velkém kině ve Zlíně, to je největší kino ve Střední Evropě. Příjezd duchovního vůdce jsme netrpělivě očekávali před budovou. Přijel z Vídně obrovským terénním autem, vypadal impozantně, přítomní ho zdravili úklonou i já jsem se lehce uklonil. Pak přiběhl mnich, chlap s holou hlavou a v sukni, z pod které vyčuhovala pořádná bagančata, vypadal poněkud komicky. Poklekl před svámím, položtil dlaň na zem u jeho nohou a pak ji přiložil na temeno svojí lysé hlavy. To byl projev bezbřehé oddanosti až neevropský.

Oddanost se dá i cvičit. Od přítele Leo Pavlíka jsem slyšel příběh mnicha z Tibetu. Mistr mu uložil, aby vystavěl vysoko v horách kamenný dům. Mnich usilovně pracoval, lopotil se a úkol splnil. Jenže mistr řekl, že dům má ostré rohy a on chtěl rohy kulaté. Má dům zbořit a postavit jiný. Mnich tedy vystavěl nový dům podle tohoto přání, ale jeden balvan byl příliš těžký. Požádal místní lidi o pomoc s jeho přenesením. Mistr dílo nepřijal, protože mnichovi nepovolil vzít si pomocníky, měl dům znovu zbořit a postavit jiný. Tento příběh znovu ožil, když Leo navštívil ášram ve Střílkách a procházel se během rozhovoru se svámím zahradou. Skupina oddaných tam čistila pomocí sítek jezírko. Jeden z nich se svámího nesměle tázal, zda je to již dobré. Ten odpověděl, že ne a čištění pokračovalo. Leo svámímu řekl, že zná příběh o stavbě domu a oba se nad tím pousmáli.

Tak moji milí. Pokud chcete být oddaní někomu nebo něčemu, je to věcí vaší svobodné vůle. Můžete si duchovních mistrů vážit, ale oddanost je vztahem bez výhrad a má schopnost vytvářet modly. Jsou na světě i modloslužebníci a slova oddaný a poddaný se nebezpečně podobají. Výhrady jsou u lidí zcela na místě, nikdo není dokonalý. Nad oddaností stojí kritický rozum, nad poddanstvím svoboda. Proto budu rád, když budete rozum a svobodu myšlení co nejvíce používat.

Pokud bych byl oddaný One Braine, nikdy by nevznikla fenomenologická kineziologie.